Charakteristika lesní správy Černá Hora

 

Lesní správa Černá Hora vznikla 1.1.2006 přejmenováním z Lesní správy Tišnov v její původní podobě, vytvořené sloučením původních Lesních správ Rájec nad Svitavou a Tišnov, vzniklých v rámci transformace Jihomoravských státních lesů k 1.10.1992.

V roce 2017 je Lesní správa Černá Hora rozdělena na 17 revírů s kombinovanou správou, tj. s různým podílem přímé správy lesa v majetku státu a odborné správy lesa soukromých vlastníků a obcí.

Lesní správa Černá Hora má územní rozlohu 140 000 ha převážně v Jihomoravském kraji, bývalých okresech Blansko, Brno – venkov a Brno – město a zasahuje i do kraje Vysočina, bývalého okresu Žďár nad Sázavou.

Na území Lesní správy Černá Hora jsou vytvořeny 3 lesní hospodářské celky (LHC): Rájec s 10 247 ha pozemků určených plnění funkce lesa (PUPFL), LHC Tišnov s 5 692 ha PUPFL a Skalička s 67 ha PUPFL. LHC Skalička vznikl směnou majetku se Statutárním městem Brnem a svým charakterem zapadá do LHC Tišnov, proto dále není samostatně zmiňován.

Celkem tedy LS obhospodařuje 16 006 ha PUPFL v přímé správě, je držitelem certifikátu PEFC.

Geomorfologická charakteristika

 Dle orografického třídění do území LHC Rájec zasahuje převážně Drahanská vrchovina svými částmi – kulmskou vrchovinou Konickou ve střední části LHC a v okolí Boskovic, vápencovým Moravským krasem na J – JV části LHC a granitovou Adamovskou vrchovinou na JZ území. Třebovské mezihoří tvoří na SZ území dotykem s Pernštejnskou vrchovinou přechodový článek Východních Sudet a Českomoravské vrchoviny.

Největších nadmořských výšek dosahuje Drahanská vrchovina v okolí Benešova a Suchého v blízkosti nejvyšší kóty Skalky734 m n.m. ležící již mimo území LHC, nejnižším je bod v údolí Svitavy na J okraji LHC – 310 m n.m.

LHC Tišnov zaujímá okraj velkého orografického celku Českomoravská vrchovina. Do severovýchodního okraje proniká Moravskotřebovská pahorkatina se svými křídovými horninami. Oblast Babího lomu náleží Drahanské vrchovině. Územím LHC Tišnov prochází důležité orografické rozhraní Brněnské vrchoviny s částí Boskovické brázdy a Bobravské vrchoviny s Řečkovicko – Kuřimským prolomem.

Území LHC Tišnov je charakterizováno značnou členitostí terénu. Z Českomoravské vrchoviny charakteristické plošinami a mírnými svahy klesá reliéf strmě do údolí řeky Svratky a jejich přítoků příkrými, často skalnatými svahy.  Babí lom tvoří výrazný táhlý skalnatý hřeben se strmými sklony. Zaoblené tvary má oblast Bobravské vrchoviny.

LHC Tišnov vykazuje značné rozpětí nadmořských výšek od 185 m.n.m. jižně od Brna až po vrchol Sýkoř 702 m n.m.

Hydrologie

Území LHC Rájec patří do povodí Dyje. Je odvodňováno převážně řekou Svitavou, která jako osa probíhá od S k J. Významnými pravými přítoky řeky Svitavy jsou Křetínka s vybudovanou údolní nádrží nad Letovicemi vyrovnávající průtok ve Svitavě, dále Zábludovský potok a menší potoky od Nýrova, Sebránek východně od Kunštátu. Mezi hlavní levé přítoky patří Zavadilka od Horního Smržova, a Semíč, který odvodňuje Boskovickou brázdu a její okraje. Ve střední části LHC Svitava přijímá Bělou s vybudovanou nádrží pitné vody a v Blansku přijímá krasovou Punkvu tvořenou v podzemí Sloupským potokem, Bílou vodou a dalšími potoky.

Hlavním tokem tvořícím v podstatě osu území LHC Tišnov je řeka Svratka, tekoucí hlubokým, místy skalnatým údolím. Levé přítoky jsou Hodonínka, Chlébský potok, Besének, Lubě, Kuřimka, Ponávka, pravé přítoky jsou Nedvědička, Loučka a Bílý potok. Menší část území je odvodňována na východ od řeky Svitavy potoky Úmoří a Býkovka a menším potokem v oblasti Babího lomu. V nejjižnější části LHC se vlévá do řeky Svratky potok Leskava, částečně Bobrava a Říčka.

Podnebí

Podnebí LHC Rájec je mírně teplé, J část území je řazena do mírně teplé, mírně suché oblasti s dlouhým létem, střední část území do mírně teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou pahorkatinného charakteru a na S-SZ a V území je zastoupena mírně teplá, mírně vlhká, vrchovinná oblast s krátkým létem. V nejvyšších polohách se okrajově vyskytuje chladná oblast.

Průměrná roční teplota se pohybuje v nižších polohách kolem 8 oC, ve středních polohách mezi 7 – 8 oC a ve vyšších polohách mezi 6 – 7 oC. Délka vegetační doby s průměrnou denní teplotou 10 oC a více je v údolí Svitavy a Křetínky a v Boskovické brázdě nad 150 dní, na zbytku území se pohybuje mezi 140 – 150 dny, na severozápadě LHC jen mezi 120 – 140 dny.

Průměrný roční úhrn srážek činí 600 – 650 mm, zcela okrajově 700 mm. Průměrné množství srážek ve vegetačním období duben až září je 350 – 400 mm, ve vyšších polohách na S – SZ LHC cca 400 – 450 mm. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 60 dní při rozpětí 50 – 80 dní. Průměrné maximum sněhové pokrývky činí 20 – 30 cm.

Převládá západní proudění větru, ale je silně ovlivňováno konfigurací terénu na modifikované hlavní směry nebezpečného větru od SZ-Z-JZ pro jednotlivé lesní komplexy či drobnější lesy. Nepříznivý vliv má při JV okraji LHC výsušný jižní vítr. Výrazné je i zimní JV vlhké a teplé proudění způsobující námrazu.

Území LHC Tišnov v nejjižnější části v okolí Brna náleží do teplé oblasti, mírně suché s mírnou zimou s počtem dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 170 až 180. Teplotně jde o oblast výrazně kontinentální. Roční srážkové úhrny jsou v průměru 500 – 550 mm. Průměrná roční teplota činí 8,4 °C, Brno – Tuřany.

Severozápadně od Brna podél toku řeky Svratky se mění klimatické poměry na mírně teplé, mírně vlhké, s mírnou zimou, pahorkatinový zabíhající jazykovitě severozápadním směrem podél vodních toků. Okrsek zaujímá nižší polohy v centrální části Tišnova. Část území je v nejteplejší mírné teplé oblasti. Podnebí je zde poměrně teplé a mírně suché, což způsobuje poloha v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Průměrné hodnoty srážek a teplot jsou v Tišnově 8,0°C, 579 mm, Kuřim 576 mm. Nejvyšší polohy mají průměrnou teplotu pod 7°C. Podnebí je značně modifikováno členitým reliéfem, hojné jsou teplotní inverze a naopak extrémně suché teplé polohy na jižních  svazích.

Severní část LHC Tišnov náleží mírné teplé oblasti. V celém území se tedy projevuje zřejmý gradient, v souladu s klesající výškou od severu k jihu klesající srážky a významně rostou teploty. Srážky jsou přitom obecně nízké, neboť oblast leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. K jihu klima charakterizují stanice: Nedvědice 7,4 °C a 630 mm, Lysice 618 mm. Při jižním okraji se více projevuje srážkový stín a teplý vliv z  Jihomoravské oblasti – Lomnice 596 mm, Tišnov 8,0°C a 579 mm.

Přírodní lesní oblasti

Na území LS zasahují tyto přírodní lesní oblasti (PLO):

  • 16 – Českomoravská vrchovina – 12 % území LS
  • 30 – Drahanská vrchovina – 56 %
  • 31 – Českomoravské mezihoří – 7 %
  • 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny – 25 %
  • 35 – Jihomoravské úvaly – cca 9 ha méně než 0,1 %
Lesní vegetační stupně
LVS LHC Rájec LHC Tišnov
1. 2 %
2. 2 % 23 %
3. 41 % 24 %
4. 44 % 18 %
5. 12 % 33 %
6. 1 %
Dřevinná skladba

LHC Rájec                                                                                    LHC Tišnov

dřevina zastoupení  % dřevina zastoupení  %
Smrk 66,0 Smrk 61,3
Borovice 8,8 Borovice 6,7
Modřín 6,3 Modřín 6,3
Ostatní jehličnaté 1,5 Ostatní jehličnaté 1,7
Dub 2,7 Dub 9,9
Buk 8,9 Buk 7,7
Habr 1,6 Habr 2,1
Javor 1,4 Javor 1,0
Jasan 0,9 Jasan 1,5
Lípa 0,6 Lípa 1,2
Ostatní listnaté 1,3 Ostatní listnaté 0,6
Hospodaření lesní správy – roční objemy úkolů

Průměrná roční těžba v aktuálním decenniu představuje objem cca 128 000 m3, výchovné zásahy do 40 let věku (závazné ustanovení LHP) jsou prováděny na 480 ha, první obnova lesa je ročně provedena na 146 ha, podíl přirozené obnovy činí 23 %.

Omezení hospodaření z důvodu ochrany přírody

Na lesní správě se nachází významná část CHKO Moravský kras, která zasahuje na 1267 ha porostní půdy. V rámci CHKO jsou lesní pozemky ve správě LČR,s.p. zahrnuty do maloplodých zvlášť chráněných území s přísnější ochranou – Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy (497 ha) a 2 přírodní rezervace. Mimo CHKO Moravský kras je pak vyhlášeno dalších 12 přírodních rezervací, 24 přírodních památek a 14 evropsky významných lokalit, z nichž některé se překrývají s výše uvedenými chráněnými územími. Celkem je z důvodu ochrany přírody omezeno hospodaření na 1922 ha, což představuje 12 % výměry lesních porostů.

Rekreační lesy

Území lesní správy zahrnuje velkou část brněnské sídelní aglomerace, 472 ha lesů je zařazeno do kategorie lesa zvláštního určení – příměstské lesy a další lesy se zvýšenou rekreační funkci. Zejména v okolí Brněnské přehrady je na PUPFL místy velmi hustá chatová zástavba, která výrazně ovlivňuje hospodaření v lesích.

Výkon funkce OLH

Lesní správa vykonává funkci OLH na celkem 11 400 ha pro 8 170 vlastníků. Z toho 404 ha jsou lesy  5 obcí, které hospodaří na základě LHP (mají nad 50 ha) a se kterými má lesní správa uzavřeny smlouvy o výkonu funkce OLH.

Program 2000 a 2020

Z prostředků tohoto programu bylo na lesní správě vynaloženo za období 2012 -2016 2 380 tisíc Kč. Vybudovány byly naučné stezky, revitalizován mokřad U Buku, vybudována vyhlídka na hrad Pernštejn, opravena – vlastně znovuvystavěna historická brána Lysické obory s replikou části oborního plotu, opraveny byly dříve vybudované altány a odpočinková místa, stejně jako studánky a mostky přes lesní potoky.

Lesní pedagogika

V rámci lesní pedagogiky se ročně uskuteční v průměru 22 akcí. Jsou to tematické vycházky, besedy a soutěže pro děti MŠ, žáky ZŠ i starší veřejnost. Každoročně lesní správa pořádá „Den s LČR“ pro předem pozvané třídy základních škol v okolí. Nejvíce se lesní pedagogice věnuje revírník Mario Lanča, kterému v případě potřeby vypomáhají další zaměstnanci lesní správy, v den konání „Dne s LČR“ veškerý personál.
Více informací …