Lesní správa Černá Hora vznikla 1.1.2006 přejmenováním z Lesní správy Tišnov, vytvořené sloučením původních Lesních správ Rájec nad Svitavou a Tišnov, vzniklých v rámci transformace Jihomoravských státních lesů k 1.10.1992. Od 1.1.2020 bylo v rámci organizačních změn připojeno k Lesní správě Černá Hora 6 revírů z bývalé Lesní správy Prostějov.

Lesní správa Černá Hora je v současnosti rozdělena na 22 revírů s kombinovanou správou, tj. s různým podílem přímé správy lesa v majetku státu a odborné správy lesa soukromých vlastníků a obcí a 2 revíry  pouze s výkonem odborné správy lesa.

Lesní správa Černá Hora má přibližnou katastrální plochu 201 600 ha převážně v Jihomoravském kraji (bývalé okresy Blansko, Brno–venkov, Brno–město), v Olomouckém kraji (bývalé okresy Prostějov, Olomouc) a okrajově zasahuje i do kraje Vysočina (bývalý okres Žďár nad Sázavou).

Na území Lesní správy Černá Hora se nacházejí 4 lesní hospodářské celky (LHC): Rájec s 9343 ha pozemků určených plnění funkce lesa (PUPFL), LHC Tišnov s 5021 ha PUPFL, část LHC Prostějov s 7255 ha PUPFL a LHC Skalička s 67 ha PUPFL. LHC Skalička vznikl směnou majetku se Statutárním městem Brnem a svým charakterem zapadá do LHC Tišnov, proto dále není samostatně zmiňován.

Celkem tedy LS obhospodařuje 21 747 ha PUPFL v přímé správě a je držitelem certifikátu PEFC.

Geomorfologická charakteristika

Dle orografického třídění do území LHC Rájec zasahuje převážně Drahanská vrchovina svými částmi – kulmskou vrchovinou Konickou ve střední části LHC a v okolí Boskovic, vápencovým Moravským krasem na J – JV části LHC a granitovou Adamovskou vrchovinou na JZ území. Třebovské mezihoří tvoří na SZ území dotykem s Pernštejnskou vrchovinou přechodový článek Východních Sudet a Českomoravské vrchoviny.

Největších nadmořských výšek dosahuje Drahanská vrchovina v okolí Benešova a Suchého v blízkosti nejvyšší kóty Skalky 734 m n.m. ležící již mimo území LHC, nejnižším místem je bod v údolí Svitavy na J okraji LHC s výškou 310 m n.m.

LHC Tišnov zaujímá okraj velkého orografického celku Českomoravská vrchovina. Do severovýchodního okraje proniká Moravskotřebovská pahorkatina se svými křídovými horninami. Oblast Babího lomu náleží Drahanské vrchovině.
Územím LHC Tišnov prochází důležité orografické rozhraní Brněnské vrchoviny s částí Boskovické brázdy a Bobravské vrchoviny s Řečkovicko – Kuřimským prolomem. Území LHC Tišnov je charakterizováno značnou členitostí terénu. Z Českomoravské vrchoviny charakteristické plošinami a mírnými svahy klesá reliéf strmě do údolí řeky Svratky a jejich přítoků příkrými, často skalnatými svahy.  Babí lom tvoří výrazný táhlý skalnatý hřeben se strmými sklony. Zaoblené tvary má oblast Bobravské vrchoviny.

LHC Tišnov vykazuje značné rozpětí nadmořských výšek od 210 m n.m. pod Brněnskou přehradou v Brně-Bystrci až po vrchol Sýkoř 702 m n.m.

Stěžejní přírodní lesní oblastí (PLO), ve které se LHC Prostějov v hranicích LS Černá Hora nachází, je PLO 30 – Drahanská vrchovina.  PLO Drahanská vrchovina je v rámci LHC Prostějov zastoupena svou jihovýchodní částí, tak zvanou Konickou vrchovinou. Konická vrchovina je tvořena zalesněnými kopci a místy zaříznutými údolími podél větších  či menších vodních toků. Z průměrných nadmořských výšek střední části 350-400 m n. m. stoupá až do náhorní plošiny okolo 600 m n. m. Největších nadmořských výšek dosahuje v okolí Bukové a Protivanova v blízkosti nejvyšší kóty Skalky 734 m n.m.  Nejnižší bod LHC v hranicích LS Č. Hora leží na revíru Čechy pod Kosířem poblíž  obce Brodek u Prostějova, a to ve výšce cca 230 m n.m.           

Hydrologie

Území LHC Rájec patří do povodí Dyje. Je odvodňováno převážně řekou Svitavou, která jako osa probíhá od S k J. Významnými pravými přítoky řeky Svitavy jsou Křetínka s vybudovanou údolní nádrží nad Letovicemi vyrovnávající průtok ve Svitavě, dále Zábludovský potok a menší potoky od Nýrova, Sebránek východně od Kunštátu. Mezi hlavní levé přítoky patří Zavadilka od Horního Smržova, a Semíč, který odvodňuje Boskovickou brázdu a její okraje. Ve střední části LHC Svitava přijímá Bělou s vybudovanou nádrží pitné vody a v Blansku přijímá krasovou Punkvu tvořenou v podzemí Sloupským potokem, Bílou vodou a dalšími potoky.

Hlavním tokem tvořícím v podstatě osu území LHC Tišnov je řeka Svratka, tekoucí hlubokým, místy skalnatým údolím. Levé přítoky jsou Hodonínka, Chlébský potok, Besének, Lubě, Kuřimka, Ponávka, pravé přítoky jsou Nedvědička, Loučka a Bílý potok. Menší část území je odvodňována na východ od řeky Svitavy potoky Úmoří a Býkovka a menším potokem v oblasti Babího lomu. V nejjižnější části LHC se vlévá do řeky Svratky potok Leskava, částečně Bobrava a Říčka.

Hydrologicky náleží oblast LHC Prostějov v hranicích LS Černá Hora do povodí řeky Morava, tedy do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějšími vodními toky, které území odvodňují, jsou Třebůvka, Blata, Český potok (Vyklička), Romže, Hloučela (s vodní nádrží Plumlov) a Brodečka (Drahanský potok) s množstvím větších a menších přítoků.

Podnebí

Podnebí LHC Rájec je mírně teplé, J část území je řazena do mírně teplé, mírně suché oblasti s dlouhým létem, střední část území do mírně teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou pahorkatinného charakteru a na S-SZ a V území je zastoupena mírně teplá, mírně vlhká, vrchovinná oblast s krátkým létem. V nejvyšších polohách se okrajově vyskytuje chladná oblast.

Průměrná roční teplota se pohybuje v nižších polohách kolem 8 ^oC, ve středních polohách mezi 7 – 8 ^oC a ve vyšších polohách mezi 6 – 7 ^oC. Délka vegetační doby s průměrnou denní teplotou 10 ^oC a více je v údolí Svitavy a Křetínky a v Boskovické brázdě nad 150 dní, na zbytku území se pohybuje mezi 140 – 150 dny, na severozápadě LHC jen mezi 120 – 140 dny.

Průměrný roční úhrn srážek činí 600 – 650 mm, zcela okrajově 700 mm. Průměrné množství srážek ve vegetačním období duben až září je 350 – 400 mm, ve vyšších polohách na S – SZ LHC cca 400 – 450 mm. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 60 dní při rozpětí 50 – 80 dní. Průměrné maximum sněhové pokrývky činí 20 – 30 cm.

Převládá západní proudění větru, ale je silně ovlivňováno konfigurací terénu na modifikované hlavní směry nebezpečného větru od SZ-Z-JZ pro jednotlivé lesní komplexy či drobnější lesy. Nepříznivý vliv má při JV okraji LHC výsušný jižní vítr. Výrazné je i zimní JV vlhké a teplé proudění způsobující námrazu.

Území LHC Tišnov v nejjižnější části v okolí Brna náleží do teplé oblasti, mírně suché s mírnou zimou s počtem dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 170 až 180. Teplotně jde o oblast výrazně kontinentální. Roční srážkové úhrny jsou v průměru 500 – 550 mm. Průměrná roční teplota činí 8,4 °C.

Severozápadně od Brna podél toku řeky Svratky se mění klimatické poměry na mírně teplé, mírně vlhké, s mírnou zimou zabíhající jazykovitě severozápadním směrem podél vodních toků. Okrsek zaujímá nižší polohy v centrální části Tišnova. Část území je v nejteplejší mírné teplé oblasti. Podnebí je zde poměrně teplé a mírně suché, což způsobuje poloha v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Průměrné hodnoty srážek a teplot jsou v Tišnově 8,0°C, 579 mm, Kuřim 576 mm. Nejvyšší polohy mají průměrnou teplotu pod 7°C. Podnebí je značně modifikováno členitým reliéfem, hojné jsou teplotní inverze a naopak extrémně suché teplé polohy na jižních  svazích.

Severní část LHC Tišnov náleží mírné teplé oblasti. V celém území se tedy projevuje zřejmý gradient, v souladu s klesající výškou od severu k jihu klesající srážky a významně rostou teploty. Srážky jsou přitom obecně nízké, neboť oblast leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. K jihu klima charakterizují stanice: Nedvědice 7,4 °C a 630 mm, Lysice 618 mm. Při jižním okraji se více projevuje srážkový stín a teplý vliv z  Jihomoravské oblasti – Lomnice 596 mm, Tišnov 8,0°C a 579 mm.

Klimatické poměry jsou pro přehlednost uspořádány v následující tabulce:

T2 – Teplá oblast: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

MT2 – Mírně teplá oblast: krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou.

MT3 – Mírně teplá oblast: krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá,  mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.

MT5 – Mírně teplá oblast: normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá  s normální až krátkou sněhovou pokrývkou.

MT7 – Mírně teplá oblast: normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké,  s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá  s krátkým trváním sněhové pokrývky.

MT9 – Mírně teplá oblast: dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období je krátké,  s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem,  krátká zima, mírná, suchá,   s krátkým trváním sněhové pokrývky.

MT10 – Mírně teplá oblast: dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně  teplým jarem a mírně teplým podzimem,  krátká zima, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

MT11 – Mírně teplá oblast: dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně  teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

CH7 – Chladná oblast: velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim, zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s  dlouhou sněhovou pokrývkou.

      Klimatická oblast chladná se území LHC vyskytuje pouze v nejzápadnějším okraji LHC, zbytek LHC se nachází v klimatických oblastech mírně teplých a v oblasti teplé (T2).

Přírodní lesní oblasti

Procentuální podíl jednotlivých přírodních lesní oblastí na území lesní správy:

• 16 – Českomoravská vrchovina – 13 %
• 30 – Drahanská vrchovina – 59 %
• 31 – Českomoravské mezihoří – 8 %
• 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny – 20 %
• 34 – Hornomoravský úval – cca 23 ha, t.j. méně než 0,1 %

Lesní vegetační stupně

Dřevinná skladba

LS Černá hora

Omezení hospodaření z důvodu ochrany přírody

Na lesní správě se nachází významná část CHKO Moravský kras, která zasahuje na 1267 ha porostní půdy. V rámci CHKO jsou lesní pozemky ve správě LČR, s. p. zahrnuty do maloplošných zvlášť chráněných území s přísnější ochranou – Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy (497 ha) a 2 přírodní rezervace. Mimo CHKO Moravský kras je pak vyhlášeno dalších 20 přírodních rezervací, 30 přírodních památek a 14 evropsky významných lokalit, z nichž některé se překrývají s výše uvedenými chráněnými územími. Celkem je z důvodu ochrany přírody omezeno hospodaření na 2086 ha, což představuje asi 10 % výměry lesních porostů.

Rekreační lesy

Území lesní správy zahrnuje velkou část brněnské sídelní aglomerace, 472 ha lesů je zařazeno do kategorie lesa zvláštního určení – příměstské lesy a další lesy se zvýšenou rekreační funkci. Zejména v okolí Brněnské přehrady je na PUPFL místy velmi hustá chatová zástavba, která výrazně ovlivňuje hospodaření v lesích.

Výkon funkce OLH

Lesní správa vykonává funkci OLH na celkem 13 641 ha pro 12 360 vlastníků. Z toho 404 ha jsou lesy  5 obcí, které hospodaří na základě LHP (výměra jejich lesů je nad 50 ha) a se kterými má lesní správa uzavřeny smlouvy o výkonu funkce OLH.

Program 2000 a 2020

Z prostředků tohoto programu bylo na lesní správě vynaloženo za období 2012 -2020 více jak 2,5 mil. Kč. Vybudovány byly naučné stezky, revitalizován mokřad U Buku, vybudována vyhlídka na hrad Pernštejn, opravena/znovuvystavěna historická brána Lysické obory s replikou části oborního plotu, opraveny byly dříve vybudované altány a odpočinková místa, stejně jako studánky a mostky přes lesní potoky.

Lesní pedagogika

V rámci lesní pedagogiky se ročně uskuteční v průměru 22 akcí. Jsou to tematické vycházky, besedy a soutěže pro děti MŠ, žáky ZŠ i starší veřejnost. Každoročně lesní správa pořádá „Den s LČR“ pro předem pozvané třídy základních škol v okolí. Nejvíce se lesní pedagogice věnuje revírník Mario Lanča, kterému v případě potřeby vypomáhají další zaměstnanci lesní správy, v den konání „Dne s LČR“ veškerý personál.
Více informací …