Lesní správa Černá Hora vznikla 1.1.2006 přejmenováním z Lesní správy Tišnov, vytvořené sloučením původních Lesních správ Rájec nad Svitavou a Tišnov, vzniklých v rámci transformace Jihomoravských státních lesů k 1.10.1992. Od 1.1.2020 bylo v rámci organizačních změn připojeno k Lesní správě Černá Hora 6 revírů z bývalé Lesní správy Prostějov.

Lesní správa Černá Hora je v současnosti rozdělena na 20 revírů s kombinovanou správou, tj. s různým podílem přímé správy lesa v majetku státu a odborné správy lesa soukromých vlastníků a obcí a 3 revíry pouze s výkonem odborné správy lesa.

Lesní správa Černá Hora má přibližnou katastrální výměru 201 600 ha převážně v Jihomoravském kraji (ORP Blansko, Boskovice, Tišnov, Kuřim a Brno), v Olomouckém kraji (ORP Konice, Litovel, Prostějov a Olomouc) a okrajově zasahuje i do kraje Vysočina (ORP Bystřice nad Pernštejnem).

Na území Lesní správy Černá Hora se nacházejí 3 lesní hospodářské celky (LHC): LHC Černá Hora s 14 397 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), část LHC Prostějov s 7 255 ha PUPFL a LHC Černá Hora VLS s 143 ha PUPFL.

Celkem tedy LS obhospodařuje 21 795 ha PUPFL v přímé správě a je držitelem certifikátu PEFC.

Celé území lesní správy v průběhu let 2018 až 2023 postihla výrazná kůrovcová kalamita spojená s významným poškozením smrkových a borových porostů vlivem nedostatku srážek. V tomto časovém úseku bylo vytěženo cca 3,1 mil. m³ dříví (převážně smrk).  

V návaznosti na tuto skutečnost vznikly za toto období na lesní správě rozsáhlé holiny ve výši přes 4 800 ha.

Jedním z nejdůležitějších úkolů pro následující období je obnova lesa, výrazně stabilnějšího k vlivům sucha a působení bořivých větrů, s větším podílem listnatých dřevin a podpory přirozené obnovy jedle, douglasky, modřínu, buku, dubu, břízy, habru, osiky, lípy i javoru. Při této obnově budou ponechána na vhodných místech torza stromů k přirozenému rozpadu pro zvýšení druhové pestrosti.

Následná obnova vzniklých holin představuje výrazné objemy zalesňovacích úkolů a rovněž úsilí lesníků a dodavatelských firem. V období 2020 až 2023 dosáhla výše obnovy lesa přes 3 600 ha. 

Orografické a hydrologické poměry

Západní polovina LHC Černá Hora zaujímá okraj velkého orografického celku Českomoravská vrchovina, který se zde stýká s několika sousedními orografickými celky. Je charakterizována značnou členitostí terénu a vykazuje značné rozpětí nadmořských výšek od 220 m n. m. u Brna až po vrchol Sýkoř 702 m n. m. Hlavním tokem tvořícím v podstatě osu území této části LHC je řeka Svratka.

Východní polovina území LHC Černá Hora je tvořena převážně Drahanskou vrchovinou. Největších nadmořských výšek dosahuje v okolí Benešova a Suchého v blízkosti nejvyšší kóty Skalky 734 m n. m ležící již mimo území LHC. Odtud klesá do okrajových výšek 350–400 m n. m. Území je odvodňováno převážně řekou Svitavou, která jako osa probíhá od Severu k Jihu.

LHC Prostějov ve správě LS Černá Hora se nachází převážně v oblasti Drahanské vrchoviny.  PLO Drahanská vrchovina je v rámci LHC Prostějov zastoupena svou jihovýchodní částí, tak zvanou Konickou vrchovinou. Konická vrchovina je tvořena zalesněnými kopci a místy zaříznutými údolími podél větších či menších vodních toků. Z průměrných nadmořských výšek střední části 350-400 m n. m. stoupá až do náhorní plošiny okolo 600 m n. m. Největších nadmořských výšek dosahuje v okolí Bukové a Protivanova v blízkosti nejvyšší kóty Skalky 734 m n.  m.  Nejnižší bod LHC se nachází na revíru Čechy pod Kosířem poblíž obce Brodek u Prostějova, a to ve výšce cca 230 m n. m. Hydrologicky náleží oblast do povodí řeky Moravy.         

Přírodní lesní oblasti

Procentuální podíl jednotlivých přírodních lesní oblastí na území lesní správy:

• 16 – Českomoravská vrchovina – 9 %
• 30 – Drahanská vrchovina – 70 %
• 31 – Českomoravské mezihoří – 5 %
• 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny – 16 %
• 34 – Hornomoravský úval – cca 24 ha, tj. méně než 0,1 %

Lesní vegetační stupně

Omezení hospodaření z důvodu ochrany přírody

Na pozemcích lesní správy Černá Hora se nachází významná část CHKO Moravský kras, která zasahuje na 1 352 ha porostní půdy. V rámci CHKO jsou lesní pozemky ve správě LČR, s. p. zahrnuty do maloplošných zvláště chráněných území s přísnější ochranou – Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy (515 ha) a 2 menší přírodní rezervace (Bílá voda a Sloupsko-šošůvské jeskyně). Mimo CHKO Moravský kras je pak vyhlášeno dalších 14 přírodních rezervací, 18 přírodních památek a 6 evropsky významných lokalit, z nichž některé se překrývají s výše uvedenými chráněnými územími. Celkem je z důvodu ochrany přírody omezeno hospodaření na 1 982 ha, což představuje asi 9 % výměry lesních porostů.

Rekreační lesy

Území lesní správy zahrnuje i část brněnské sídelní aglomerace, cca 170 ha lesů je zařazeno do kategorie lesa zvláštního určení – příměstské lesy a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Zejména v okolí Brněnské přehrady je na PUPFL místy velmi hustá chatová zástavba, která výrazně ovlivňuje hospodaření v lesích. Toto území s navazující Oborou Kuřim je rovněž hojně navštěvované k rekreaci obyvatel města Brna. Tato oblast spadá pod lesnický park Podkomorské lesy, kde se prezentujeme moderním lesnictvím s dlouhodobě udržitelnými funkcemi lesa.

Výkon funkce OLH

Lesní správa vykonává funkci OLH na celkem cca 14 000 ha pro přibližně 12 500 vlastníků lesa. Z toho 645 ha jsou lesy 10 obcí, které hospodaří na základě vlastního LHP (výměra jejich lesů je nad 50 ha) a se kterými má lesní správa uzavřeny smlouvy o výkonu funkce OLH.